Pražským židovským městem

Pražské židovské město jsou koncentrované dějiny. Ale i živoucí současnost. Pokud vás zajímá historie židovského národa (nejen) na území Prahy, tradice a spletité náboženské zvyky, doporučuju komentovanou prohlídku, kterou pořádá Židovské muzeum v Praze každou neděli od 11 a od 14 hodin. Kromě zasvěceného výkladu průvodce a přednostního vstupu do všech objektů je pozoruhodná i cena prohlídky, která je mnohem nižší než standardní vstupné. U pokladny se to asi nedozvíte, ale na internetových stránkách muzea hledejte tady - až dole na stránce "Prohlídky v češtině". Rezervace dopředu není třeba, on o tom asi skoro nikdo neví... ;-)
Prohlídka trvá přibližně 2,5 hodiny, zahrnuje Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Klausovou synagogu, Starý židovský hřbitov a Staronovou synagogu. Pro úplně malé děti to není, ale trochu starší školáci by mohli být zaujati. A dospělí určitě.

Drobnosti

Sčítali jsme ptáky na krmítku s Českou společností ornitologickou.
Letos byl na krmítko oproti loňsku mnohem radostnější pohled.
A Mařenka mezitím přidala do svého skicáku brhlíka a sýkoru koňadru.

S kolegyní v práci si navzájem půjčujeme knížky z knihovny. Za ten měsíc výpůjční doby je krásně stihneme přečíst obě - a ještě si pak o nich můžeme popovídat. :-)
Tahle se nám líbila oběma.
Vlastně se v ní nic převratného neděje, Frankie v domku po babičce překonává svoje úzkostně-depresivní období. Ale je plná drobných postřehů, pocitů a odkazů na umělecká díla převážně konceptuální - což byl mimochodem pro mě podnět k mnoha otázkám, zatím s nejasnými odpověďmi...

Načala jsem svůj nový skicák, myslela jsem si, že bude akvarelový, ale asi ne... Na to množství vody ta gramáž papíru asi stačit nebude.

A konečně mám lampičku nad domácím pracovním stolem. Je na něm tak málo místa, že postavit na něj cokoliv dalšího už nebylo možné. Tohle je ideální řešení. Mám z ní fakt radost.

     A to je asi tak všechno. :-)

Kvítka v bytě

Nemám zrovna "zelené ruce". Nedá se říct, že by naše domácí květena měla zrovna lehký život. Ale snažím se. :-) A posledních pár let se nám to doma už docela zelená.
Jenom s intuicí si teda ale při pěstování nevystačím. A navíc - při počtu členů domácnosti na metr čtvereční bytu nějak nejsem schopná zajistit našim kvítkům ta úplně nejvýhodnější stanoviště...
Chtěla jsem nějakou knížku o pokojových rostlinách, která nebude jen vystajlovaná a hezká na prohlížení, ale ze které se taky srozumitelně dozvím praktické informace. A našla jsem.
Kvítka v bytě sleduju už nějakou dobu na instagramu a jejich rady mi už několikrát s mojí květenou pomohly. Jsem vděčná za to, že se podělí i o nezdary a že jejich fotky nejsou samé "monstera monday" - nic proti pěkným fotkám, ale cením si upřímnosti, která na IG není úplně běžná.
A stejně praktická je i jejich stejnojmenná knížka. No podívejte... (Prokládám to našima kvítkama, která teda přes zimu trochu strádají, ale prý je to normální a jaro už je za dveřmi, že jo?)

Zachumlat se...

do deky a snít o malém tichém útulném prostoru tam někde...

     První díl Cabin Porn tady.

-------
Všechny knížky, které se objevují na blogu Pondělí, jsem si sama koupila, přečetla a prostě chci jen poslat informaci o nich dál. 
Žádný příspěvek na mém blogu není komerční nebo sponzorovaný.

Doma je...

Do třetice.
Léto, podzim, zima.
Akryl, špachtle.

     To téma se mě drží.
     A baví mě to vrstvení, barvy, struktury...