Kameny...

kvítka a zase kameny. 

     Koněpruské lomy a naučná stezka Zlatý kůň. 

Pokusy na doma

Za ten více než rok, co jsou děti namísto ve škole doma (naše děti byly za poslední rok ve škole celkem šest týdnů), jsme už v domácích laboratorních pracích na fyziku nebo na chemii docela zběhlí. 

Určovali jsme pH roztoků pomocí indikátoru z výluhu červeného zelí... 

     Pohybovali plechovkou na dálku pomocí elektrostatické síly.

     Vyráběli homogenní směsi - modelínu. 

     Pozorovali difuzi. 

     Zkoumali vlastnosti nenewtonovské kapaliny. 

     Vytvářeli kapesní mlhu (smog) ve sklenici. 

Všechno to byla fakt zábava. :-)

A protože do školy je potřeba vždycky i řádně vysvětlit princip každého pokusu, ale ne na každý zdroj informací na internetu se dá zrovna spolehnout, doporučuju vám všem, komu by se to třeba taky hodilo, internetové stránky brněnského vědeckého parku VIDA!  

Nabízejí celou řadu návodů na pokusy na doma s precizním popisem postupu a se spolehlivým vysvětlením, které určitě uspokojí i přísného fyzikáře nebo šťouravou chemikářku. Nám se to osvědčilo. ;-) 

Zkoušíte taky doma s dětmi občas proměnit kuchyň v laboratoř? 

Větrání...

v rámci okresu. 

Ven chodíme pravidelně, ale musím přiznat, že už ani nevím, jestli mi to pomáhá. 

Asi jo.  

Ale většinou se mi už ani nikam nechce, po sté na stejná místa, jen teď plná lidí. 

Jak mi na jednu stranu potkávání a mluvení s lidmi chybí, tak plný les lidí mi prostě radost nepřináší. 

Zároveň vůbec nemám víru, že se všechno zase v dobré obrátí. Popravdě se spíš dost bojím toho, co všechno (i v jiných, než čistě zdravotních, oblastech) to ještě způsobí. Příkopy ve společnosti se prohloubily v průrvy... 

Hodně o tom všem přemýšlím, chtělo by to ven, ale je to tak plné emocí, že vůbec nemám sílu dát tomu nějakou psanou podobu. A tohle místo asi ani není to pravé. Chtělo by to pořádný dlouhý večírek s blízkými, takový ten, co se klidně všechno řekne nahlas a nakonec se tančí na hlasitou hudbu z mládí. No nic...  :-)  

Tak se omlouvám, dneska to radostněji neumím. 

     Není poznat, jestli barvy mizí nebo naopak pomalu probublávají ven. 

     Takové barevné bezčasí. 

Taky trochu barevné...

a sladké. :-)

Bílé a modré...

Velikonoce