neděle 29. října 2017

Kafe a tak...

Kromě kafe si v poslední době dost ujíždím na kofile, fakt dost.


     A když už jsem u tý kávový chuti - oslí můstek ;-) - Lógr znáte?


     Já si tenhle čtvrtletník převážně o literatuře kupuju už dva roky a pořád mě baví.
     Rozhovor v předposledním čísle mě přivedl k básníkovi Davidovi Molnárovi. 
     Co žije, to píše, co píše, to žije. Člověk se až stydí číst si ty básně v teple 
     v křesle. 
     Podobné dilema jako u Dáši s Filipem Topolem. 


     Kdybych byla správná blogerka, měla bych tu taky fotku toho kafe. Ale nemám, no...

středa 25. října 2017

Sčítací sobotu...

jsme strávili v botanické zahradě.
A byla to dobrá volba.
Hodně velká várka přírody s utišujícími účinky...









     Rozhledna od Čestmíra Sušky.
     Rez se s podzimem tak krásně snoubí... 









     Miluju odkvetlé kytky.













     Příroda léčí.

neděle 22. října 2017

Co podzim dal...

Land art dětí z výtvarného kroužku, kam naše holky chodí.
Trvaly na tom, že to musíme vidět.
Je krásný něco takovýho v lese potkat...
Drobný radosti.







středa 18. října 2017

Kobliha


Čteme teď s dětma tuhle knížku. Je docela vtipná, i když jde o humor spíš jednodušší. Hlavního hrdinu, šesťáka Romana, potkává jedna nepříjemnost za druhou, celý řetěz katastrof. A v podstatě jen proto, že nedokáže říct NE. Zatím nevíme, jak to s ním dopadne, ale já fakt doufám, že se nakonec vzchopí a nenechá se pořád jen vléct...
Jo a kdyby vás napadlo, že tím chci třeba něco naznačit, tak jo, chci.

pondělí 16. října 2017

Nebe modrý...







     ... a naše velryby.

neděle 15. října 2017

Jen tak pro radost...

z těch barev a z toho, že ještě chvíli hřeje.












     Spolu se dívat, spolu si všímat, spolu vidět, spolu zkoušet zachytit....