Některé...

úkoly z domácí školy se ukázaly jako docela zásadní (pro mě).
Třeba když si Ma za úkol z výtvarné výchovy vylosovala srbskou umělkyni Marinu Abramović. Zjistit o ní první poslední, vypracovat referát a vytvořit dílo umělkyní inspirované.
Performance.
Některé z nich na hranici mezi životem a smrtí.
Byla jsem to nakonec já, kdo Marinu Abramović nemohl pustit z hlavy...

     Chtěla jsem se taky pokusit zachytit něco z ní na papír...

      Ten pohled...

Chvíle...

     Večerní slunce.
     Hrnek z půdy.
     A porcelánoví ptáčci zase od Ema Mamisu.

Já jsem si pamatovala, že...

jsem ta čokoládová vajíčka kupovala, ale pak jsem je někam schovala...
A našla jsem je až dneska. :-)
Ve špajzu v krabičce na svačinu, kterou teď nikdo nikam nenosí.

     Miska a talířek od Ema Mamisu.

Žáby...

všude.

     Jen sedět, poslouchat kvákání a splynout s rákosím...

Takové hezky poklidné...

Velikonoce.

Malé...

radosti.

     Zajíci od Andrey Tachezy.
     Batůžky a ochranný sprej na ruce od Huhů.
     Jarní hrnek od Ema Mamisu.

     Aspoň malá podpora našim oblíbeným tvůrkyním a jejich obchodům v téhle náročné době.

     A krásné Velikonoce vám všem!

Na tu "naši" louku...

říkaly Ma a Fa, když jsem se jich ptala, kam pojedeme. 

To "naše" znamená, že jsme tam byli už minulý týden. 

Tak proč ne? :-)