středa 29. dubna 2015

A tohle teď...

poslouchám pořád dokola.


     Unesená

úterý 28. dubna 2015

...


     Takhle jsem si teď pár týdnů připadala. Připadám.
     Vyždímaná. Na doraz.
     Přišlo to vlastně náhodou, aniž bych o to nějak zvlášť stála.
     Pracovní příležitost. Stupínek nahoru.
     Překopali jsme rodinný denní (a můj noční) režim.
     Všichni jsme se snažili.
     Zdálo se, že by to mohlo jít.
     A pak, po pár týdnech, jsem zjistila, že vlastně pracuju pořád.
     Že někdo volá, pořád.
     Že něco píšu, čtu, pořád.
     A že to takhle vůbec nechci.
     Děti jsou malé teď. A znovu už malé nebudou.
     Jak já se každý den strašně těšila domů!
     Potřebují mě. A JÁ potřebuju je...
     Tak jo, krok zpátky.
     Budu pracovat, to jo. Stejně tak, jako jsem pracovala doteď.
     Ale ne víc.
     (I tak je někdy k zbláznění to všechno skloubit.)
     A mě kromě práce baví ještě tolik jiných věcí. :-)

     Vlastně to rozhodnutí nakonec nebylo vůbec těžké...

neděle 26. dubna 2015

Trochu rzi a slunce...

až se oči mhouří.








     Roudnice nad Labem

sobota 25. dubna 2015

Kapesníčci.

     Oživit papírové kapesníčky.
     Yuki Ariga to umí.
     Chtěli jsme to taky zkusit...






     No, my víme, že když dva (čtyři) dělají totéž, není to totéž...
     Ale bavilo nás to. :-)

úterý 21. dubna 2015

A ještě kvete...











     Dendrologická zahrada v Průhonicích.

neděle 19. dubna 2015

pátek 17. dubna 2015

neděle 12. dubna 2015

Piknik.

Tohle je náš nový piknikový kamarád.


     Já vím, proutěný koš je proutěný koš, ale když my rádi spojíme piknik s výletem - a to se pak takový koš dost pronese... 




     To víno jsme dětem nepodávali... :-)


     A tohle je momentálně Mařenčina nejoblíbenější knížka.








     Pěkné jarní dny vám všem!

sobota 11. dubna 2015

Jarem...

křížem krážem.