pátek 6. dubna 2018

Jaro...

ještě takové syrové.
A křehké zároveň.



     Dočtený poslední díl tetralogie Geniální přítelkyně.
     Po Eleně a Lile se mi bude stýskat...



9 komentářů:

  1. Rozumim, jsem u tretiho dilu, knizky tak nejak ziji se mnou a uz ted vim, jak mi bude teskno, az zaklapnu posledni. Takove pribehy mam rada... Preji dalsi povedene ctenarske volby. Diky za bog, rada vas ctu.

    OdpovědětVymazat
  2. Na Elenu a Lilu se už moc těším, zvlášť teď s Pískovým vrchem - opravdu moc zvláštní knížka, docela s ní bojuju, tak doufám, že ten boj bude stát za to a odměnou mi potom budou Geniální přítelkyně :-). Silvie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oproti Pískovému vrchu (tím ho nechci shazovat) se Geniální přítelkyně čte úplně sama. Je to skvěle napsané, četla bych dál a dál...

      Vymazat
    2. Já mám u čtení knih Eleny Ferrante pocit, že mi ten příběh úplně běží před očima jako velmi barvitý film. Většinou dávám přednost více strohému stylu psaní( mimochodem strohá Petra Soukupová opět nezklamala ), ale přítelkyně jsou opravdu geniální :-))).S.

      Vymazat
  3. úplně chápu...Mám před sebou poslední díl a už teď se mi stýská..:)

    OdpovědětVymazat
  4. Ha, chtěla jsem Ti v létě k jistému výročí zaslat první díl, hm, jak naivní, ale název se mi moc líbil pro danou příležitost :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale di ty ;-) Tak třeba bychom se mohly k tomu výročí třeba jen potkat...

      Vymazat