Sousedovic.
Next-door neighbour´s. 

Tenhle pes naší paní sousedky, zavěšený na chodbě domu, mi každé ráno přeje pěkný den a později téhož dne (od té doby, co mám děti, se už nad ránem vracím domů vskutku zřídkakdy) mě vítá. Má vždy dobrou náladu. A mě fascinuje skutečnost, že se to zvíře tváří tak lidsky (představuju si, jak sedí portrétistovi modelem). A k tomu ten důstojný rám... Nevím, co bych si počala, kdyby tam jednoho dne nebyl. Podobně fascinována jsem byla onehdá na velké retrospektivní výstavě Zdeňka Buriana. Tam se taky ti pralidé s obrovskými nadočnicovými oblouky a chlupatými nejen hruďmi, zato ale s hloubavými výrazy a držením těla vpravdě šlechtickým, náramně vyjímali ve zlacených rámech. Čirá fascinace!