úterý 26. ledna 2016

Obydlí...

všelijaká.
V jedné ulici.






     Ráda chodím ulicemi a představuju si, co je za těmi okny...
     A už je po sněhu.
     Škoda.

6 komentářů:

  1. :)Možná půjdeš brzo kolem našeho:)

    OdpovědětVymazat
  2. Tá kľučka je moja !
    :-)
    Keď bola dcéra a syn malí, v predškolskom veku, stáli na chodbe penziónu, kde sme dovolenkovali, a my sme počuli ako hovorí bratovi: ,,A teraz hádaj, ktorá kľučka je naša! ,,
    Tak táto je moja :-) A tie okenice nie sú márne :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Mám to úplně stejně. Často myslím na to, kdo za těmi okny bydlí, jak žije...Švagrová onehdá přijela celá dojatá z Holandska, jak to tam je co do oken „průhledné“, jako kdyby minimálně jednu kapitolu někdo napsal...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si pamatuju, že v Holandsku to byly za okny celé romány. :-) I když mně někdy stačí jen stínem naznačit...

      Vymazat
  4. bodá mě v hrudníku z Vašich postřehů....to je ono ! juchů . ne jen tento příspěvek, ale celý blog ! ty knížky, ach, ty knížky, rozbitý hrnky, starý ploty, děti, co tvoří a máma, co je nechá ! díky.

    OdpovědětVymazat