neděle 10. července 2016

Vysoko a ještě výš II.

Cestičky, chodníčky.


     Lanovkou do 3000 metrů nad mořem a všude kolem jen mraky, mlíko.


     Ale stačí chvíli počkat...







     Některé cesty jsou trochu náročnější.






     Ale pak jsou taky chodníčky jedna báseň...




     Po těch se to šlape úplně samo. (No, tak úplně samo zas ne...)


     Jestli se vám zdá, že jsem pořád poslední, tak jo, jsem.
     Ale ne že bych snad nestačila (uf), já se jen pořád kochám... ;-)






     A pak člověk jen stojí a zhluboka dýchá...


11 komentářů:

  1. Jů! To jsou ale panoramata!
    Nedivím se, že jsi byla na chvostu a kochala se.

    OdpovědětVymazat
  2. Dekuji za ty fotky, po horach se mi styska, ale zase se dockam a budu se taky kochat. Krasa!

    OdpovědětVymazat
  3. to je nádherný...taky děkuju,,,

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímá mě kolik holčičky už ujdou?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Alpách, v těžším terénu, jsme šli nejdelší trasu 8 km. Jinak víme, že 15 km ujdou bez problémů, delší trasy jsme zatím nezkoušeli. Nehrotíme to, byli bychom rádi, kdyby jim láska k chození po horách vydržela jako nám... :-)

      Vymazat
    2. Díky..naše skoro pětiletá zatím protestuje po třech, ujde někdy pět km, ale lepší v partě dětí, když se dovádí a nekouká se pod nohy..tak mě zajímá jak to mají starší děti..

      Vymazat
    3. Ono to s tou chutí chodit bude asi dost individuální - u dětí i u dospělých... Ale dobrá parta okolo asi pomůže lecčemu. :-)

      Vymazat
  5. Nádherné fotky.... krásné pohlazení u ranní kávy... děkuji

    OdpovědětVymazat
  6. Krása. Nádherné fotky ve všech dovolenkových článcích. Holky mají stylové vysokohorské oblečení :-)

    Právě jsme se vrátili od móře, ale cestou zpátky jsme se dohadli, že příští rok pojedeme na týden do hor a na týden k móři. Já ty hory potřebuji jako sůl. Už jsme si i vybrali rodinu, která s námi pojede, aby měli naše holky motivaci k větším výkonům. pamatuji se z dětství, že mi s jinými dětmi jsem vždycky ušla víc a míň jsem kňourala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já pohled na moře miluju, ale ty hory, to je pro mě to pravý! A na příští rok máme stejný plán jako vy - týden hory, týden moře, ať se hlava opravdu pořádně pročistí...

      Vymazat
    2. Mě právě pohled na moře nechává zcela chladnou, jezdím tam hlavně kvůli dětem a kvůli možnosti cestování z místa na místo, ale ty tvoje fotky z hor mě úplně dostaly. To je to pravé ořechové. Tak ať se nám ty plány na příští prázdniny vyjdou :-)

      Vymazat