Knoflíky po babičce.
Nakonec se ovčí garderóba rozrostla ještě o dost víc. V nedalekém vesnickém secondhandu jsme pořídily několik kousků po 20 ká čé (převážně s použitelnými krajkovými okraji), Mařenka s Františkou chrlily několik ambiciózních návrhů ("tady to nabereš a z týhle látky budou takový úzký ramínka, jo?") denně, já se z toho snažila v ruce něco vytvořit (naštěstí povětšinou s nadšenou odezvou - vím, je to moje šití hodně primitivní, vy, šikovné švadlenky, byste musely hodně shovívavě přivírat oči) a holky poctivě vybíraly a přišívaly knoflíky... Holčičí zábava jaksepatří a radost. :-)
Ovce to jsou, to je jasné. Jaké mají lodičky!
OdpovědětVymazatJá vám závidím to knoflíkové království.
OdpovědětVymazatKlárko, nejde o dokonalost šití. V životě vůbec nejde o dokonalost.Je to milé a působivé a krásné. No a ty vše tak úžasně zachytíš, že je to u tebe vždy pohlazení.Ať se holkám ve škole daří.
OdpovědětVymazatDěkujeme, Věro, všechny tři.
VymazatTrochu Pokémoni:)!
OdpovědětVymazat:-)
Vymazat