neděle 26. února 2017

Když teď na to tak koukám...

... mohlo mi být jasný, že to nepůjde.
Prostě se to pak neotočilo, tak jak mělo / jsem si představovala.
Není každý den svátek.



      Tak to zkusím znovu, no... ;-)

      Jo, a taky jsem viděla v kině Místo u moře. Pro mě neskutečně silnej zážitek. Jen jsem pak ještě čtvrt hodiny brečela v kabince na záchodě, všechny moje úzkosti vypluly na povrch. Každý děláme v životě chyby, stovky chyb, jen někdy někomu to ten život (osud nebo já nevim kdo) nedaruje... Ale ten film je fakt dobrej (kdyby to tak třeba podle předchozích vět nevypadalo).


5 komentářů:

  1. Abych řekla pravdu, tak ani netuším, jak se to mělo otočit, ale má to hezký barvy :-)
    A díky za tip na film, i když nevím, jestli mám zrovna sílu ho vidět. Tak ukládám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mělo se to po sešití a obstřižení dát celé dírou v boku převrátit rubem dovnitř, pak se to mělo dát vycpat dutým vláknem, díru v boku zašít (to by asi bývalo jediné klaplo) a pak z toho měla být taková hračka - strom. :-) Ale viditelně to bylo špatně promyšlené... :-)

      Vymazat
  2. Právě jsem ten film dokoukala. Bylo mi jasný z tvých slov, že bude dobrej. Byl. Zařadil se mezi filmy, jejichž děj nezapomenu. Ty tři fotorámečky... :-((( Bože. Nechci se nikdy stát živou mrtvou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viď? Neumím se modlit, ale každý večer prosím (někoho, něco), ať mě ušetří takové rány... A jsem vděčná za život, jaký máme, za všechny ty malé samozřejmosti - i když se pak zase druhý den nad všemi těmi maličkostmi rozčiluju. ♥

      Vymazat