neděle 8. září 2019

Pozdní léto...








     Tohle jsou takový berličky.
     Jinak jsou tyhle dny dost na nic.
     Začátek školního roku v kombinaci s novou školou a prostě nesnesitelnou pubertou
     jsou trochu nad moje síly...
     Tuším, že nejsem jediná matka pubertálního dítěte. :-)
     Ale třeba vás potěší, že i někdo jiný je v tom až po uši.

7 komentářů:

  1. Milá moje.taky jedu na berličkách.já nezvládám ani jedno a to nejsou v puberte.

    OdpovědětVymazat
  2. U nás jedno dítě má takové podivné období a je to hodně náročné. Hysteráčky v tomhle věku už okolí moc netoleruje.

    OdpovědětVymazat
  3. Úplně mi mluvíte z duše a to jsme si myslela, že jsme skoro jediná, kdo padá na pusu, nic nestíhá, vše tak nějak jen posouvá kamsi bez cíle. Přeji nám všem maminkám hodně sil.

    OdpovědětVymazat
  4. Je nás víc, o hodně víc než je milé. Já jsem víkend před začátkem školy špatně spala, ulevilo se mi až v pondělí, kdy jsme doladili rozvrhy a já se doladila vínem. A tento víkend jsem si užila, že jsem byla zcela sama zalezlá v domě. Potřebovala jsem regeneraci tichem po tom náročném týdnu. Nejsem kvočna, nepotřebuji pubertu, abych měla chuť děcka vykopnout z baráku v dospělosti, tak snad to nebude už horší

    OdpovědětVymazat
  5. A ja nezvládam už post, že ako som to zvládla, neviem sa spamätať...aj keď tridsaťročná má pubertu, hysáky, záchvaty, aj omdlievačky jak z ruskej drámy a psycho a auti stavy sú u nás ako ruská ruleta, neviem kedy ma ešte picne.
    Alena

    OdpovědětVymazat
  6. Přesně! Přemýšlím, jak bylo mě, když jsem byla v jejich věku a matně si vzpomínám, že jsem pořád brečela. Svět byl tenkrát tak nespravedlivej!!! (a rodiče nemožný..) Dneska mám dvě dcery v pubertě a - zase brečím. Vždycky si říkám, to musíš prodýchat, promeditovat, ale v reálu to znamená proplakat... Jojo, spravedlnost není z tohoto světa. Držme si palce!

    Zdravím,
    Monika

    OdpovědětVymazat