Prostě pecka

Tak tohle je pecka, kterou nechal vyřezat a vymalovat mojí babičce, když byla malá holka, její tatínek.
Musím říct, že mě to naprosto fascinuje...

Víte, co?

Tohle pomáhá!

Na spoustě mých oblíbených blogů bylo v neděli ticho, v pondělí smutno...
a dneska? Hudba!
Odkazy na písničky.
Vyzpívat to, vytancovat.
Tak jo, to beru...
A jednu přidám:

A ještě tuhle, tu miluju.

Máte taky nějakou písničku, která pomáhá?
Sem s ní! ;-)
Hlavně nedržet hubu!

...

Sčítání hlasů jsme strávili v kině. Když film začínal, bylo sečteno 10 % volebních okrsků, po skončení bylo sečteno.
Mimochodem - COCO je fakt výborný film. Doporučujeme všem věkovým kategoriím.
Cestou domů jsem si koupila jarní cibule, hodně jarních cibulí.
Náplast.

     Dneska čtení a něco sladkého.

Na chvilku...

se zastavit a vzpomenout si na to hezké...
Potřebuju to.

     Vzpomínky na očích. 

Chvála stínů

To, že po více než osmdesáti letech už zřejmě neexistuje tak jasná hranice mezi západním
a východním vnímáním skutečnosti, krásy a příjemnosti, nikterak neubírá na aktuálnosti poukázání na rozdílné možnosti pohledu na tvary, struktury, barvy, teplo, chlad, světlo
a stín. S lehkostí nabídnuté podněty k nacházení harmonie. 

V první polovině roku 2014 jsem si poměrně poctivě psala deník. Náhodou jsem na něj
narazila o víkendu, když jsem hledala něco úplně jiného.
Z února v něm mám tenhle zápis:

Nesmím dlouho spát. 
To pro začátek.
Nesmím mhouřit oči. 
To bude těžší. 
Ostré rozptýlené sluneční světlo mě nutí přivírat víčka. Slunce mě uspává. 
O co snesitelnější je šedá barva těžkých mraků. 
Oči dokořán vnímají každý odstín, jemné nuance. 
Slunce barvy zabíjí. Beru ho na milost jen při jeho západu a východu. 
Se sluncem mě smiřuje stín. 

Přiznávám, že při častých tmavých dnech v průběhu zimy se na sluneční paprsky těším.
Možná jsem slunci trochu křivdila. Ale přesto mám asi stín radši... :-)

-------
Všechny knížky, které se objevují na blogu Pondělí, jsem si sama koupila, přečetla a prostě chci jen poslat informaci o nich dál. 
Žádný příspěvek na mém blogu není komerční nebo sponzorovaný.

Víkend

Czech press foto

Jen škoda, že je ta výstava taková nějaká neuspořádaná (zdá se mi). Fotografie rozvěšené stylem "tady je ještě místo, sem něco dáme". Možná je to ne úplně vhodným výstavním prostorem... Spousta zajímavých fotografií v té nekoncepčnosti tak trochu zaniká.

     A cestou domů k Myšákovi. Sladká dámská jízda. :-)

Tahle fotka...

z konce prosince.
Není zrovna někam zařaditelná, ale nějak mi připadá, že docela dobře vystihuje některé
moje pocity.

     Jsem vděčná za blízkost "mých" lidí.

Nejprv práce, potom zábava?

Ta knížka je prostě vtipná, zábavná a taky krásně udělaná.

     A můžete si takovou "hole book" zkusit taky...

     POP - PAP studio

-------
Všechny knížky, které se objevují na blogu Pondělí, jsem si sama koupila, přečetla a prostě chci jen poslat informaci 
o nich dál. Žádný příspěvek na mém blogu není komerční nebo sponzorovaný.