Tentokrát jsem měla rukavice. Takže ruce dobrý. Ale víte co? Trochu mi tuhne úsměv. Většinou nemám potřebu sem moc psát. Dneska jo. Nebude to dlouhý.
Jedna z věcí, na kterých mi v životě opravdu záleží, je svoboda. Ne jen jako plácnutí do vody. Svoboda se vší odpovědností s ní spojenou. Beru to. Protože svoboda bez odpovědnosti je jen bezohlednost.
Je tak jednoduché říct, za to já nemůžu, za to může/můžou...
Jenže zříct se odpovědnosti znamená taky pustit k vodě kousek té svobody. Krůček po krůčku. Kousíček té svobody ukrojíme tady, kousíček tam. Pokaždé se otřepeme... Až se najednou nebudeme moct ani otřepat, protože budeme mít ztuhlý hřbety.
A to já nechci.
Jen jak teď s tím svým dílem odpovědnosti naložit?
Souhlasím stopro
OdpovědětVymazatMoudrá a pravdivá slova, Klárko.
OdpovědětVymazatZačít se aktivněji bránit novým nesmyslným příkazům a zákazům.
OdpovědětVymazatVčera mne přepadl podobný splín. A po dlouhé době celkem lhostejného přístupu se cítím velmi bojovně. Tohle je hranice, za kterou už se jít nedá. Bohužel kolem sebe vidím hodně mladé lidi, kteří se cítí spokojeně a jaksi hrdě. Nevím tedy na co. Ale my se nedáme! :-))) Hezký prodloužený víkend.
OdpovědětVymazat