jsou moje letošní velikonoční guilty pleasure.
Je to střapatá umělotina. Ale na Velikonoce je každý rok mívala naaranžovaná u mazance moje babička a Velikonoce u ní bývaly krásný, rodinný, veselý a já teď nějak obzvlášť potřebuju vzpomínky na hezký dětství...
Mimochodem, Ma a Fa se ta kuřátka dost líbí. Tak doufám a přeju si, aby si za třicet let v klidu a bezpečí z momentálního popudu třeba koupily před Velikonocemi pár umělohmotných střapatých kuřátek jako vzpomínku na hezký dětství...
Jé! podobné jsem měla jako malá taky! Někde na půdě ve věcech na velikonoce jsou ještě nějaká která jsem si přivezla s věcmi po mamince, ta se s tímhle nesmírně vyblbla. Já už žádnou výzdobu nedělám, moc na to nejsem. Snad jedině k čemu se možná dostanu, pokud nebude zas celý den pršet je pověsit vajíčka venku na vrbu a magnólii.
OdpovědětVymazatdojemnej příspěvek...
OdpovědětVymazatU nás doma nikdy žádné výzdoby nebyly. Dokonce ani oslavy narozenin s dortem. Dárky a popřát to jo, ale nic kolem toho. Máma je minimalista se vším všudy. Na Vánoce byl hlavně perfektní úklid. Ale není se čemu divit. Babička byla ultra generál. Žádné oslavy. Žádná výzdoba. Já jsem to , myslím, trochu přesměrovala.
OdpovědětVymazat